Dvě stě míčů bráchů skončilo v prachu
z nich já jediný přistál jsem v nachu
tak jsem se objevil na rodinným archu
vděčit za to mám patriarchu?

Sakra tak tu jsem, umlčte mě prsem
ještě mám čas, krmit se kuskusem
hej a co tu plínu, mám se utřít ubrusem
sami jste si zvolili projít si tímhle hnusem

Saju, řvu, spím a čumím
je to to jediný, co zatím umím
hnedle však zjistíš, jak já vole prudím
a najednou koukáš, střílím slova, mluvím

Na druhej den sametový peřiny
vlajky, blitky, první svobodný vteřiny
dávám ruce pryč od sukně máminy
bez komoušů žiju svoje první hodiny

Teď už to bude svět velkejch krás
kde člověk nemusí na život krást
ale hovno, komanči jsou tu zas
těžko říct, kde je chyba, asi to bude v nás

Tou dobou začínám ve školce
sahat na prsa svojí holce
fotr vozí mě na motorce
nechápe, že bojím se jak vlka ovce

První rok s krtečkem paráda
mlíčko, džus, ovoce a marmeláda
zmlátil jsem prvního kamaráda
je mi pět, ale pověst mám desperáda

Druhá třída, už mě znaj všichni
mladej, ty frajeřinky típni
lehni na lehátko a chcípni
nechci spát, drž hubu, ještě jednou pípni

Naposled v třeťáku, to vydržíš
ale já po jídle nechci spát, slyšíš
pan čelko, já chci kakat, mlč teď spíš
ty mrcho, to mě ani na hajzl nepustíš

Koblížci vstáváme, to už jsem posranej
Milane, proč jsi neřekl, mohls být poslanej
na záchod nestihl jsi, jseš moc pomalej
Víš co náno, polib si, teď už jsem vysranej

Nová etapa, kde mě nikdo nezná
tady můžu bejt nová hvězda
zvládám to tak do půlky března
a pak řekla, tvoje chování se mi nezdá

Nezdá, nejsem hvězda? Stop!
chci se vrátit zpátky aspoň o krok
Vole, seš člověk, nemůžeš být lidoop
už nejsi dítě, nechovej se jako cvok