Archiv rubriky: Z cest

Lom Amerika

Když jsem byl malý a četl jsem si o této lokalitě, připadlo mi to nesmírně exotické. Přestože jsem tu byl už několikrát, spal s kamarády na dně a šmejdil v katakobách, tak pořád to je úchvatné místo a zároveň šílené, co člověk dokáže vykutat a samozřejmě to je jen malá dírka ve srovnání s jinými mega doly. Bohužel svinčík na parkovišti je k blití. Uklízím ho.

Celý příspěvek

Mirmande, Francie

Vesnička jako ze středověkého filmu. Náhodné zastavení na noc. Zásadně nespíme na odpočívadlech na dálnici. Máme s tím velmi špatné zkušenosti zvláště na jihu Francie. Naopak sjet z dálnice a zastavit na kraji malé vesničky téměř vždy znamená nádherný zážitek.

Toulka v Andalusii, slow travel s dětmi

Cestování s dětmi pro mě byla ze začátku dost pruda. Nikam se nedá dojít, pořád se remcá, dokud se nevyšťourá kus shnilýho jabka ze staré petky, tak se nepokračuje a často se ani na výpravu nevyrazí, protože to správné tričko je v pračce. Jenže časem jsem si uvědomil, že ať jsme, kde jsme, všude je něco zajímavého, všude jsou nějací brouci, kytky a i ti dva malí primáti se dají fotit a zkoumat do nekonečna. Cíle cest jsou vedlejší, důležitější začalo být, co se dokážeme spolu naučit. Omg, už zním jak nějaký dětský psychoterapeut (ty mám rád) a nebo ezo-guru-oduševnělec (ty nesnáším).

Fotky dětí nezveřejňuji, nemám k tomu jejich informovaný souhlas, zde je však minimum pixelů.

Každý, kdo byl ve Španělsku, si jistě všiml siluety býka na kopci. Jedná se o pozůstatek reklamní kampaně společnosti Osbourne, která produkuje chlast a jídlo. V současnosti jich je po Španělsku rozeseto 92 a Španělé symbol přijali jako součást identity, ovšem kromě Katalánska, kde jsou příliš katalánští a málo španělští. Kdyby vás zajímalo víc detailů tak tady: Osborne bull – Wikipedia

Celý příspěvek

Španělsko, cesta smradem a bordelem

Replika obydlí plná odpadků a hoven hned vedle rodinných domů a nově revitalizovaného parku

Je to tak. Španělsko není jen země oliv, vína, skal a pláží, ale také mrdníku a smradu. Každý rok mě to překvapí a naštve. Přejíždíme Španělsko od Barcelony po pobřeží k Maláze nejrychleji, jak nám děti dovolí, což znamená dvě noci. Kolem silnic a dálnic se ještě člověku úplně nezadrhávají ložiska v hlavě, že jsou lemované čurbesem, ale když vidíte nekonečně igelitů, plechovek, pneumatik, kusů nábytku nebo plínek kolem rodinných domů a políček, tak mám chuť vzít klacek, zaklepat na dveře a vypráskat je to všechno uklidit.

Celý příspěvek

Francie, Rocher Saint-Barthélemy

Budí mě uřvaní Frantíci. Žabožrouti počmáraní. Ale je krásně, je teplo a tak veškeré mrzení odchází rychle pryč. Jsme na parkovišti na Azurovém pobřeží, které jsme objevili před lety. V noci tu není skoro žádný provoz, máme famózní výhled na moře a v zádech skaliska jak řemen. Skoro vždy tu potkáme nějaké cestovatele. Cítíme se tu bezpečně. Z parkoviště lze sejít k moři na dvě pláže. Loni jsme byli natěšení na koupání, ale bohužel jedna pláž byla kompletně zaplavená chaluhami a druhá medúzami. Celý příspěvek

Na cestě do Španěl

Po šesté vyrážíme s rodinou přečkat zimu do Španělska. Minulý rok se mi hned na začátku půlročního tripu rozsypala ve Francii převodovka a trvalo mně tři týdny, než jsem sehnal jinou, našel servis a domluvil se na výměně. Jsem zvědavý, co nás potká letos. Nemuselo by nic, bral bych klidně nesmírně nudný výlet, při kterém ideálně nepíchnu ani kolo.

Celý příspěvek

Street Art

Toulka Velkým Meziříčím #2

Vydávám se k tzv. Vysokému mostu, jehož přesné stáří není známé. Je to takový horký brambor, který si přehazují z úřadu na úřad město Velké Meziříčí, obec Petráveč, stát i kraj. Jedná se o kulturní památku, nad kterou se ční monstrózní hromada odpadků, jejímiž původci jsou z povětšiny občané Velkého Meziříčí včetně mě.  Loupežnický most – Wikipedie

Celý příspěvek

Toulka Velkým Meziříčím

Přemýšlím komu nebo čemu by mohla škodit tahle grafity na protihlukové zdi u dálnice. Napadají mě jen plusy, třeba že umělec přidal další ochrannou vrstvu nátěru.

Je to taková moje potulka po okolí s cílem blejsknout nějaký hmyzáky nebo jiný kusy přírody, který mně přijdou zajímavý.

Třeba tudlety oblaka nad městem a o kousek níž bota na stromě, kterážto tam zřejmě má sloužit jakožto ptačí budka.

Na cestě ležely drahokamy rosy a houby jsem našel. Podzim je pro mě vždycky takovej smutnej. Je míň a míň Slunce, živočichové se schovávají a mně je zima.

Ve městě je smrad z kouře spáleného dřeva a uhlí. Vzpomněl jsem si přitom na událost z Londýna v roce 1952. Past pokroku: Velký smog zalehl Londýn na pět dní. Zůstaly po něm tisíce mrtvých — ČT24 — Česká televize 

Bude to nějaká bedla ne? Přidám si ji do sbírky Život a přidám do ní rovnou všechny houby, které jsem si kdy vyfotil. Houby | Milan Salaš

Kazachstán, Shalkar

Zakládám novou cestovatelskou rubriku, do které budu dávat zajímavosti z mojí cestovatelské minulosti i současnosti.

V roce 2013 jsme s partou kamarádů vyrazili na expedici Vraky k vraků do Kazachstánu k Aralskému jezeru v klasických stodvacítkách škodovkách.

Celý příspěvek