Archiv rubriky: K zamyšlení

Názory, myšlenky a postřehy, které se těžko vejdou do krátkých líbivých hesel.

Byrokracie EU, ČR, města

Vezmu to z vrchu. V sociální Evropě vystudujete super školy, abyste pak zjistili, že založit firmu je papírové peklo. Lidé, kteří neví ani fň o tom, co potřebujete k podnikání, vám nařídí pod trestem, co musíte dělat a tak vaše energie, čas, peníze zkrátka cenné zdroje pálíte v nesmyslném procesu. Stalo se to mně s lezeckou stěnou, děje se to aktuálně kamarádovi, který má pár zaměstnanců a je neskutečně vystresovaný z každé kontroly, kdy mu za špatný štítek na regálu hrozí pokuty. Reálně uvažuje, že se na to vykašle. Nejhorší na tom je, že spoustě lidem to přijde normální a správné. Zvyšování daní a následné přerozdělování peněz na základě podmínek, které vznikají úplně odtrženě od reality trhu. Co s tím? Osobně přesouvám kapitál do USA. Téma výborně popisuje Kechlibar: https://kechlibar.net/2025/01/31/evropsky-brain-drain-na-jednom-obrazku/

Trumpeta a patolízalové

Jak si mám vysvětlit, že Trump soustavně mele o zvýšení rozpočtu evropských států na obranu, jinak se na NATO vykašle a přitom právě ti, kteří v EU nosí MAGA čepice, by na obranu nedali ani korunu? My chceme mír a stavět dálnice, jak povídala jedna paní z Horní Dolní. Navíc tyvoe Make Amerika Great Again si dá na palici někdo, kdo se právě na základě téhle ideologie má dostat na druhou kolej a v případě ČR spíš tak 78.

Buď jsou úplně pomatení nebo mi ChatGPT nabízí tohle:

  1. Aporie – Filosofický pojem označující stav nerozhodnutelnosti nebo paradoxu, kdy jsou platné dva protikladné výroky.
  2. Paradox – Výrok nebo postoj, který je vnitřně rozporný nebo odporuje intuici.
  3. Sebevyvracející tvrzení – Výrok, který svou vlastní podstatou neguje sám sebe.
  4. Dvojí mysl (doublethink) – Termín z Orwellova 1984, kdy člověk současně věří dvěma protikladným tvrzením.
  5. Kognitivní disonance – Psychologický stav, kdy člověk drží dvě rozporné myšlenky a snaží se s nimi smířit.
  6. Dialektický rozpor – Napětí mezi dvěma protichůdnými tvrzeními, které je možné překonat syntézou (Hegelova dialektika).

Nebo teda možná chtěj vystoupit z NATO, což je za současné situace sebevražda.

Slováci, držím palce!

Jo, tohle už jsou lepší čísla, ale filcky jako Fico jsou hrozně houževnaté a vy buď v tomhle počtu musíte na těch náměstích kempit měsíc nebo přejít do generální stávky.

Foto ipravda.sk

Winston Churchill

30. listopadu 1874 – 24. ledna 1965

Vážený pane Winstone, vzpomínám na Vás a děkuji, že jste dokázal udržet nad vodou Británii jako poslední evropskou zemi, která se nepodlehla Hitlerovi a jen díky Vám bylo možné nakonec nacisty porazit. Věděl a chápal jste zvrácenost nacismu a že se ním nelze vyjednávat. Kéž by i dnes měla Evropa svého Churchilla, ale snad bychom ho mohli vidět v Donaldu Tuskovi.

Foto Wikipedie

Kemp vs. “Na divoko”

Včera jsem si telefonoval s kamarádem a ptal se, jestli není zbytečný být v kempu, když za podobné prachy jde sehnat ubytko přes Airbnb?

V kempu je člověk více méně v přírodě. Ubytka přes Airbnb znamenají většinou byty a domky v zástavbě, ve městě. Občas si nějaký barák vezmeme, ale je to pain. Není kde parkovat, domy jsou blbě postavené, takže slyšíte sousedy (zkušenost ze Španělska v cenové kategorii “kemp”) a v neposlední řadě mě dost otravuje to domlouvání a větší míra závaznosti při objednání. Do kempu přijedeš, koukneš, nelíbí, frčíš jinam nebo neprodloužíš pobyt.

Často se setkávám se skalními zastánci kempení na divoko. Ano, mně se taky moc líbí ta volnost a nezávislost a “cena” ale… Problém je, že dnes už je tolik cestovatelů s karavanem, obytňákem nebo jen tak v autě a spousta míst je tak často navštěvovaných, což sebou nese odpadky, vykaly a smrad. Málokdo po sobě zakope hovno. A nejde jen o člověčí hovna, ale každý druhý má sebou psa a v okolí spotu nebo parkoviště ty hovna málokdo sbírá. Přiznám se, že chovám k chovatelům psů na cestách dost averzi.

Názory lidí, které potkávám, na vlastní zemi a život

Je celkem jedno s kým se bavím, ale většinou jsou to Němci, Holanďané, Španělé nebo Angláni. Každý, ale skutečně každý, mluví o své zemi jako o ztracené, protože ceny letí nahoru, názory ostatních jsou ujeté, politici jsou strašní, chudoba, kam se podíváš, EU je katastrofa a doplň si sám z celé palety věcí, na které si lze stěžovat. Když se ale zeptám konkrétně na jejich život, tak si žijí jako prasata v žitě a většina si to uvědomuje. Mluví však většinou o někom jiném a za někoho jiného. Především mně ale přijde, že se jen bojí toho, čemu nerozumí. V Česku to samozřejmě slyším také. Všechno spěje do pekel, ceny letí nahoru, chudáci samoživitelky atp. Ne, vůbec nesnižuji míru težkostí, které některé skupiny lidí zažívají, ale troufám si tvrdit, že si často stěžují hlavně ti, co se ve skutečnosti mají dobře, nikomu moc nepomáhají, ale ohromně se bojí toho, co bude. Nejistota z budoucnosti tu byla, je a bude vždy. S tím i souvisí, že mě mírně čílí věty typu “zvlášť v dnešní době je těžké…”, objektivně se míra nejistoty nedá srovnat s minulostí. Chápu, že v záplavě informací se svět jeví jako chaoz, ale chaotický byl, je a bude vždy a je to dobře. Je dobře, že ve skutečnosti není nikdo tak mocný (zatím), aby vnutil svůj řád všem ostatním a zdánlivě tak z chaosu udělal pořádek. Svět byl, je a bude nevypočitatelný a jediná rozumná strategie je řídit se pravděpodobností a statistikou, protože ta je objektivnější než subjektivní zkušenost. Ano, chápu, že i když mám všechno (třeba já), tak se subjektivně můžu někdy cítit na prd (třeba já), protože mám nějaké vlastní mindráky, které by třeba v zápase o živobytí a existenci v roce 1622 nepřišly na řadu. Pálí mě dobré bydlo, se říká. Nikomu to nevnucuji, jen sdílím názor a zdravím ze Španělska.

Závan pozitivity

Když jsem byl na návštěvě u Hexaditů (mimozemská rasa) a koukal jsem se z dálky na naši planetu a na problémy, které tady máme, tak jsem si uvědomil, že je vlastně fantastické, jak dokážeme vidět dopředu, většinu problémů úspěšně řešit a jít úžasnou technologickou cestou. Jiné civilizace a životní formy takové štěstí neměly, což jasně dokazuje Fermiho paradox.

Fico je největší hanba Slovenska

Pokud Ficovi projde jeho cesta do Ruska, jeho kolaborace s Ruskem, jeho ukradení státu aktivizací toho nejhoršího co v lidech je, tak je Slovensko ztracené. A já bohužel nevidím žádnou chuť Slováků s tím něco dělat. V ulicích nejsou statisíce lidí. Nejsou žádné stávky. Nechci urazit slušné Slováky, kteří chápou, co se děje. I my v Česku máme podobné šíbry a je dost pravděpodobné, že v příštích volbách se dostanou na důležité pozice, protože i my máme svoje frustrované občany. Nicméně “antibabiš” dostal do ulic půl milionu lidí a politikům tohle není jedno, je to jejich ostuda. Proti Ficovi šlo ven 15 tisíc lidí? Pfff! Slováci, proberte se, Fico zrazuje souseda, vydírá ho, legitimizuje masové vrahy!

Fico se takto chová z jediného prostého důvodu. Hrozilo mu vězení za korupci. Zázrakem se z toho vykřesal, ale pokud by byl znovu odstaven od kormidla, hrozí jemu osobně fatální kolaps. Je to krysa zahnaná do kouta.

Dětská hřiště a městské džungle

Volně reaguji na tuto tragédii:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/policie-v-pripadu-umrti-chlapce-na-hristi-v-breclavi-obvinila-pracovnika-mesta-357127

Naše rodinná cesta světem aktuálně vede přes všemožná dětská hřiště. Nejdřív kontroluji stav a pak ukážu riziková místa dětem. Před 2 týdny jsem to u jednoho hřiště na pláži neudělal. Trčel tam šroub a Viki se o něj velmi nepříjemně zranila. A priory nic nezakazujeme, ale vysvětlujeme možné následky, aby děti co nejdřív byly schopné rozpoznávat možná nebezpečí. Podobných pastí je nekonečno a nikdy se člověk nesmí spolehnout na někoho jiného, že se o jeho bezpečnost postará. Je mi nesmírně líto toho chlapce a rodičů. Nechci soudit toho, kdo to měl na starost, ale umím si představit, že nemusí být v silách člověka neustále kontrolovat, jestli je každá branka pevně přivařená. V džungli učí děti, které kytky jsou jedovaté, my dnes musíme učit děti, kde všude jsou pasti civilizace a je jich, dle mého názoru, mnohem víc než v té džungli a jsou často mnohem zákeřnější.

A héle, Skynet is coming!

Katar potvrdil dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem

Nehodnotím, doufám ve spravedlivý a oboustranně akceptovatelný mír. Snad si fundamentalisté uvědomí, že na Zemi je místa dost pro respektující soužití miliard lidí.

EDIT: Omg, psal jsem to včera večer a teď ráno jasně vidím, jaká naivka jsem. Doufám, že ty fanatiky nakonec všechny rozemelou na prach. Izrael, jediná země, co má kuliska. 

EDIT 22.1.2025 Není horší svoloč než hamás. Připomněl jsem si záběry ze 7. října. Izrael a zbytek světa, kterému zbyl alespoň elementární pud sebezáchovy, by je měl zlikvidovat všechny do jednoho.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/panuje-shoda-na-primeri-v-gaze-pisi-agentury-357119

 

Neskutečně mě ta AI baví

Hlasové zadání: Jak moc mi oceán, nebo vlastně středozemní moře, zakrývá Afriku od pobřežní čáry, když stojím v Esteponě, ve městě ve Španělsku, koukám se směrem na Ceutu, do Afriky, tak zaoblení země mně zakrývá nějakou výšku H. A mě zajímá, kolik to je v tomhle místě.

Celý příspěvek

Ach to Slovensko

15 000 lidí na demonstraci proti směřování země na východ je málo, velice velice málo. My jako smíšená rodina to prožíváme velmi těžce, protože Slovensko je krásná země, ale naprosto ji devastuje apatie a exodus. Exodus chápu, apatii ne. Nicméně je stále naděje a to v další generaci Simona Omaníka:

A zde jeho obhajoba:

 

Komentář Taberyho: https://www.respekt.cz/komentare/tri-facky-roberta-fica-a-studentova-nepodana-ruka-prezidentovi

Ráno se probudím a…

A mám šílenou potřebu tvořit, většinou píšu Deník. Už několik let zpracovávám moji i rodinnou historii a sem tam píšu do šuplíku povídky. Povídek je hodně, ale skoro žádná z nich nemá finální úpravu pro publikaci. To je totiž už práce a ne čistá tvořivost a to se mi nechce. Když částečně uhasím tuhle potřebu, přichází na řadu potřeba vědět. Nejdřív sjedu zprávy, potom si pouštím zpravidla něco náročnějšího. Přednášku o astrofyzice nebo něco historického. Často to musím přerušit, protože mám opět neodvratnou potřebu si k tématu udělat vlastní poznámky a samozřejmě bych je nejraději sdílel s celým světem. To už nějakou dobou nedělám, protože je moje frekvence naprosto otravná, a protože na jednu kvalitní zpětnou vazbu dostanu deset blábolů nebo posměšných reakcí. Můj blog je velký filtr, chodí sem jen pár kamarádů a občas se mi od vás dostane super zpětná vazba, za což vám moc děkuji.

Pár otázek, které mě napadají, když koukám na Gibraltar

Kdyby se přehradil Gibraltarský průliv, vysychalo by Středozemní moře?

Pokud by se Gibraltarský průliv přehradil, Středozemní moře by začalo vysychat, protože by do něj přestal proudit Atlantský oceán, který udržuje jeho hladinu. Středozemní moře ztrácí vodu odpařováním, a to ve větším množství, než kolik do něj přitéká z řek (např. Nil nebo Rhôna) a dešťových srážek. Přehradění průlivu by tedy způsobilo, že by se moře postupně zmenšovalo, až by se proměnilo v několik izolovaných solných jezer, podobně jako se to historicky dělo v oblasti Středomoří během období známého jako Messinská salinitní krize (před přibližně 5,9–5,3 miliony lety).

Celý příspěvek

Rusácká svoloč

Z Dějiny Francie…

Ale vedle vysokých idejí, jimiž se inspirovali „revolucionáři” z roku 1789, existovaly i jiné, které rovněž sehrály destruktivní roli. Spousty hanopisů a skandálních pamfletů o milenkách Ludvíka XV. nebo o zpustlosti duchovních zaplavily knižní trh. Jejich autoři, neúspěšní nebo frustrovaní pisálkové, vylezou na světlo a budou své pomatené ideje mísit se vznešenými ideály elit. Neboť, jak konstatuje Němec Storch, „v Paříži čtou všichni. Čte se v kočáře, na promenádě, v divadle o přestávkách, v kavárně, v lázni. V krámcích ženy, děti, dělníci, učedníci, všichni čtou. V neděli si lidé sednou přede dveře domu a čtou; lokajové čtou, když doprovázejí kočáry, kočí čtou na kozlíku a vojáci na stráži.”

Myslím si, že s rozšířením tisku a gramotnosti se mohli lidé cítit podobně jako dnes, kdy kdokoliv může napsat cokoliv. Mohli mít obavu z toho, že se šíří lži a fake news. Přijde mi, že se ten koncept opakuje, zrychluje, ale skutečná podstata člověka se nemění. Nemám pocit, že bychom se řítili do nějaké temnoty s AI, která je schopná generovat cokoliv na přání kohokoliv. Žijeme s tím od počátků drbů a ano, asi to občas povede k nějakému lynči, ale nakonec si zvykneme. Ne na ten lynč, ale na inflaci digitálního obsahu.

A překladatelé nebudou mít co žřát

Sedím před autem v kempu, piju kafe, píšu si. Zastaví se u mě Němec a ptá se, jestli bych mu nenapsal česky přání do nového roku pro kamarádku, prý ji tím ohromí a překvapí. Ochotně souhlasím, ale vzápětí si říkám, proč nepoužije překladač? Aspoň tam nebude mít gramatické chyby. No nic, napíšu to, on je spoko a mně se dál honí hlavou ten proces zanikání řemesel a změny způsobu života pod tlakem nových technologií. Jak bude vypadat můj střet s novou technologií, až mi bude 70+ jako tadyhle pánovi?