Společnost mě miluje. Kdykoli mám kolem sebe lidi, všechny bavím. Jsem vždy absolutním středem pozornosti. Kraluji každému večírku a vyhrávám všechny diskuze. Vím skoro všechno a co nevím, tak hned pochopím a vyargumentuji. Když se bavím třeba s doktorem, bez problémů ho doplňuji a často i předčím, protože selský rozum ho na lékařské fakultě nenaučili. Mám vždy pravdu a každý mně to potvrzuje a baví ho moje společnost. Jsem skvělý člověk.
Archiv rubriky: Povídky
Ferme
Moderátor kavitoval kladívkem, aby ztišil diskutující i přítomné diváky a zároveň zahájil debatu, kterou sleduje celá populace.
G 327
Na planetě G 327 žijí šestinozí tvorové se stovkami metrů dlouhým ocasem, který je na konci placatý a vznáší se ve větru jako drak.
Aporie víry
„Vaše úvaha má smysl jen za předpokladu, že věříte ve svobodnou vůli a že lze obecně i konkrétně definovat, co je správné. Ergo jedná se o úvahu založenou na víře.“
Zeď
Tam, kam nevedou žádné cesty. Tam, kde není nic. Tam, kde jsou ti, co neexistují.
Říká se, že poslední zprávy před zhroucením byly o penězích. Dnes už nikdo nechápe, jak mohli lidé dříve soupeřit o peníze. Systém se sesypal, protože ti, kteří měli mít obdiv a kterými jsme se měli inspirovat, ho neměli, a ti, kteří ze sebe dělali šašky, byli bohatí, uznávaní a respektovaní. Nastavovali pokřivená pravidla, systém neměl dobré základy, větvil se a vychyloval, až přestal sloužit a jen zotročoval.
Já a Karel
S Karlem se znám od 7. třídy. Tenkrát to bylo drsný. Všichni už Karla znali, ale nikdo se s ním nebavil. Prý je fakt zlej a nebezpečnej. Já jsem se nebál a dal jsem se s Karlem do řeči. V noci z toho sice byla strašná mela, ale od té doby jsme kámoši.
Rosoli
Vtékat do spár, rozprostřít se po povrchu, zaplnit každou prohlubeň, vpít se do děr. Neukápnout! Slévat se navzájem do sebe, zaujímat co nejmenší výšku, téct pomalu, ale pořád. Nevyčnívat!
Zákon
Vláda schválila zákon, který nařizuje vypsat důsledky a následky každé finanční transakce a spotřebiteli udává povinnost si je přečíst a odsouhlasit.
Víc
„Kolik jsme dnes vydělali?“
Diskuze
Z nejnovějších zjištění institutu pro zkoumání společenského vývoje vyplývá, že téměř ve 100% nedorozumění, hádek a následně i násilí je prvotní příčinou diskuze.
Šachta
Zdá se mi, že ležím v jakési tmavé a vlhké chodbě, která se nepříjemně svažuje a já pomalu kloužu dolů. Je mi zima. V hrůze se budím a zjišťuji, že to není sen. Skutečně jsem v nějaké šachtě. Neležím přímo na zemi, ale na nějakých trubkách. Jsou studené, jedna vedle druhé a vedou kamsi do tmy. Nade mnou je matná zářivka, jinak se zbytek chodby či kanálu ztrácí v děsivě černé hlubině. Musím se zlehka přidržovat, abych neklouzal dolů. Celý příspěvek
Společnost pro navrácení chuti do života
„Číslo 427 prosím!“
„To budu já, dobrý den.“
„Jindřich Konstolsky, ročník 91?“
„Ano.“
Konečná zpráva ze Země
Se zalepenýma očima mžourám do displeje mobilu. Je 23. ledna 2039 a ranní rituál mně velí otevřít noviny a s kávou číst, co se děje, abych pak mohl být celý den naštvaný na bezejmennou masu, která si opět neváží vědomostí a stále dokola se nimrá v bezvýznamných sporech, jako třeba které náboženství je to pravé, čí bůh je větší a která kultura je ta správná. Dnes poněkud rychle střízlivým a na výše zmíněné, z mého pohledu malichernosti, které bohužel hýbou většinou, úplně zapomínám. Na titulních stránkách všech novin je stejně děsivá zpráva.
Soud
Soudce: Jste obžalovaný za krádež kamene.
Člověk: Jen jsem uklidil kámen z cesty.
Právník: (šeptem) Důrazně Vám doporučuji neodporovat!
Obžaloba: Za svévolné zasahování do přirozeného řádu věcí navrhujeme pět let na 5. oddělení.
Člověk: Pět let za kopnutí do šutru?
Právník: (šeptem) Proboha mlčte!