Definuji se jako poměrně společenský člověk. V kempu, na skalách a skoro všude, kde jsem, se rád dávám do řeči. Zajímá mě odkud lidi jsou a co dělají a často jsem v úžasu, co se dozvím. Bohužel, často se mi stává, že když takhle narazím na Čechy, tak první reakcí je, uf vy jsem Češi?! Češi jsou všude a jakoby se nechtějí bavit jen proto, že jsme Češi. Jakoby se za to styděli. Jakoby když už jsou někde v zahraničí, tak je štve, že potkali “zase” Čecha. S Anglány, Němci, Holanďany nebo Nory se mi to nestává. U Poláků a Slováků je to častější. Podotýkám, že jde o můj pocit a dojem a neházím všechny do jednoho pytle.