Potulka nebo jak říkáme s kamarádem Tomášem šmejdění, je pohyb v krajině za účelem podivování se jevům, živočichům a místům, která běžné pozornosti unikají. Je dobré mít v ruce malý klacík, kterým se šťourá v listí nebo kalužině.

Cedulka na dálničním mostě. QR kód odkazuje na video nějakého pastora v USA Keith Moore – Žiadne starosti 1. – Pozeraj na ľalie – YouTube. Vydržel jsem na něj koukat jednu minutu a šest sekund a pak jsem si vzpomněl na jednu reakci Tomáše Bílka:

Myslím, že řešení nekonečného množství malých problému je vlastně podstatou absolutně každé profese od počátku věků. Jde o to se kvalitně vypořádat s těmi, které tě nebaví a neskutečně si dokázat užít ty, které tě baví (což je pro mne zrovna tento případ ), tudíž ti za tento drobný dílčí problém k řešení Milane děkuji.

Dřevěný most to má za sebou. Myslím, že už jej nikdy nikdo neopraví, už to asi ani není možné.

 

Padlý stromovous mi připomněl scénku z filmu Válka světů s Tomem “žeruplacentu” Cruisem, kdy ufouni pokrývali Zemi lákem z rozmačkaných lidí, na kterém pak pro ně rostlo papkání.

U rybníku Jordánek jsem našel velký fuj. Splašková voda zřejmě původně tekla do rybníku, ale pak si toho někdo všimnul, tak tok hoven odklonil do kanálu, ale stejně ten hnus prosakuje do okolí.

Nejdřív se musí udělat projekt, pak se musí odsouhlasit na radnici, sehnat dotace, provést sanace, výkopové práce, dovést bednění, zabetonovat, osadit zábradlím, natřít a vyfotit aktuálního hlavouna, jehož vox populi dosadil do křesla prvního z prvních. Nebo to necháte na bobrech.

Kopce zařezávajíce se do krajiny, vlastně řeka hloubíc údolí, ne gravitace pohybujíc vodou. Je to magický, proč existuje něco, místo aby nebylo nic, aha?

Třesavka velká dokáže vysát pakomára krzevá jednu dírku v noze poté, co do něj vstříkne jed a trávící enzym. Máte ji všichni doma.

Potkala nás ještě houba, další pavouci a další houby. Snědli jsme je a pak se vznášeli nad pomíjivou existencí.