Cestování s dětmi pro mě byla ze začátku dost pruda. Nikam se nedá dojít, pořád se remcá, dokud se nevyšťourá kus shnilýho jabka ze staré petky, tak se nepokračuje a často se ani na výpravu nevyrazí, protože to správné tričko je v pračce. Jenže časem jsem si uvědomil, že ať jsme, kde jsme, všude je něco zajímavého, všude jsou nějací brouci, kytky a i ti dva malí primáti se dají fotit a zkoumat do nekonečna. Cíle cest jsou vedlejší, důležitější začalo být, co se dokážeme spolu naučit. Omg, už zním jak nějaký dětský psychoterapeut (ty mám rád) a nebo ezo-guru-oduševnělec (ty nesnáším).

Fotky dětí nezveřejňuji, nemám k tomu jejich informovaný souhlas, zde je však minimum pixelů.

Každý, kdo byl ve Španělsku, si jistě všiml siluety býka na kopci. Jedná se o pozůstatek reklamní kampaně společnosti Osbourne, která produkuje chlast a jídlo. V současnosti jich je po Španělsku rozeseto 92 a Španělé symbol přijali jako součást identity, ovšem kromě Katalánska, kde jsou příliš katalánští a málo španělští. Kdyby vás zajímalo víc detailů tak tady: Osborne bull – Wikipedia

Vážka mi pózovala obdivuhodně dlouho, ale jediná použitelná fotka nakonec vyšla z mobilu, který zaostřil kytku krzevá křídlo. Fotit živočicháře mě baví nejvíc. Příbytek Oduly a zmije jedovatá ve starém úlu, kde bydlely ještě vosy a dva gekoni zední, ale ty jsem nestihl. Zde vyfoceni u konkurence: Tarentola mauritanica mauritanica (gekon zední) | BioLib.cz

Jako emeritního lezce mě fascinují šutry a geologické vrstvy. U městečka Almayate se zvedá nevysoký kopeček, zprvu je to jen chatrný slepenec písku, který později přechází do škeblovitého slepence (geologické pojmy Sallyho slovníku naučného) a úplně na vrchu je lom, ze kterého se těžil šutr na stavbu katedrály v Maláze.

I když jsme smířeni, že naše putování může být kdykoliv ukončeno náhle se objevivšími problémy našich mláďat, stanovili jsme si velkolepý cíl, totiž dopachtit se až k fénickému pohřebišti, na mapách cézet velkolepě pojmenováno Necrópolis fenicia de Jardín. Bohužel naleziště se nachází za plotem avokádového průmyslového komplexu, a přestože na místo odkazuje turistická cedule, a přestože jsme se pokoušeli dozvonit a dožadovat se prohlídky, protože cedule je financovaná z rozpočtu EU, tak prd.

Kopeček na jehož vrcholku a pod dráty vysokého napětí se nachází hroby z doby Předkristové.

Šmejdil jsem kolem areálu a našel místo, kudy zřejmě ilegálně pronikali k pohřebišti vykradači hrobů, ale pověstná španělská pracovitost již tomuto řádění učinila za dost instalací kari sítě v místě poškozeného plotu.

O tom, že Španělé jsou bordeláři ohavní, kterým je úplně u zadele jak jejich okolí vypadá a kolik kde lítá igelitů, jsem již psal (a ještě budu psát mnohokrát). Sesílám tímto na jejich hlavy kletbu, že dokud si neuklidí aspoň před vlastním dvorkem, ať jim zkysne víno a shnijou olivy!

Fénická nekropolis není jediné naleziště v okolí. Kousek dál jsou obnažené základy fénického domu z 6. – 7. stol. BC.

Západy slunce nikdy neomrzí, zvlášť když nemusíte přehazovat metry sněhu.