O lucidním snění mi kdysi řekla kamarádka a z počátku jsem to vnímal jako nějaký ezoblábol. Někde jsem si přečet, že do vědomého prožívání snu se lze dostat tím, že se často člověk dívá přes den na hodiny a tento zvyk se propíše i do snů. Ve snu by pak člověku mělo sepnout, že je ve snu a vědomě si ho užít. Mně to fungovalo, i když si myslím, že nejde o hodiny a čas jako spíš o to, že se člověk na sny začne soustředit a to umožní zajímavý snový zážitek. Prosím vás, tohle je můj názor, klidně to může být úplná hovadina a jsou to jen moje pocity, žádná seriózní věda. Moji čtenáři by to měli umět oddělovat. Vlastně každý by měl umět rozlišit, co je seriózní výzkum a co je osobní prožitek.
Dnes se mi zdálo, že vypadám jako Thanos a mám thorovo kladivo. Jsem v nějaké staré průmyslové vícepatrové budově a někdo po mně jde. Je jich hodně, připadám si nesmrtelný, ale jsou jako kobylky. Vyběhnu do posledního patra budovy a začnu tím kladivem mlátit do stěn a podlahy a nosných sloupů. V tuhle chvíli jsem si uvědomil, že jsem ve snu, že jsem někdo jako Thanos, že mám to kladivo, že jsem nesmrtelný a že to bude švanda! Zničil jsem ten barák, zasypával jsem sutinami ty, co po mně šli (rozmazané postavy) a úplně jsem cítil chuť prachu a topůrko v ruce, rány a dunění padajícího betonu, skla a zdiva. Nakonec mě ty postavy dohnaly a sesypaly se na mě a to byl konec snění, probudil jsem se.
Myslím (zase můj názor), že lucidní snění nelze prožívat bez kvalitního spánku. Když jsem se ráno probudil, hned jsem si to zapsal a ještě dlouho se vezl na příjemném pocitu být Thanosem.