Slow travel s dětmi korytem řeky ve Španělsku. Zastavujeme na místě, které přímo vybízí k prozkoumání.

Než jsem stačil sbalit vodu a lekárničku, tak mi děti donesly kosti a kus rypáku divočáka.

Místo je to kouzelné, slyšíme jen zvuky ptáků a větru, nedoléhá sem žádný zvuk civilizace kromě letadel, Přímo nad námi je koridor k letišti v Málaze.

Voda tu teče jen po silných deštích, ale o to s větší silou.

Kolik dešťů ještě vydrží tahle borovice?

Máme štěstí. Asi po kilometru se objevuje potůček a s ním život a zeleň.

Spíš zelenisko než zeleň

Skalnaté břehy kolem nás tvoří slepence větších a menších šutrů. Vyprávím dětem pohádku o válejících se kamenech, které občas na dlouho uváznou na místě, než je pan Eroze zase pustí.

Highlightem výletu se stává jeskyně s tajemnou stavbou a černou hmotou neznámého původu.

Černá hmota smrdí jako dehet a se silnou vrstvou bobků od koz vytváří zvláštní odér. Je to fakt zvláštní místo, nejdřív si myslím, že ten dehet sem někdo prostě rozlil, ale je i na stropě jeskyně a v místech, kam to fakt nenaleješ. Je možné, že je to malé lokální ložisko?

Výhled z jeskyně

Zpáteční cesta kolem potůčku, který smutně mizí ve vrstvě písku.

GPS místa: 36.9125144N, 4.7878169W