Volby by vlastně měly znamenat, že rozhodujete, kdo bude spravovat peníze z vašich daní.
Když dáte hlas ANO, říkáte tím: tady, spravujte můj daňový potenciál.
Strany by pak v parlamentu měly budget odpovídající tomu, kolik jejich voliči skutečně přispívají do společné kasy.
Vsadím se, že vítěz voleb by v takovém systému často neměl největší rozpočet — protože ti, kdo do systému odvádějí nejvíc, většinou nebývají populisti.
Ano, vím, že v minulosti takové snahy byly (census nebo britské “no taxation without representation”).
Já se prostě pořád nedokážu smířit s tím, že máme systém, ve kterém je legální lhát a slibovat nemožné. Dokonce je to nutné, jinak si neškrtnete vůbec. Líbilo se mi ještě, co navrhoval Jakub Horák: https://www.facebook.com/jakub.horak/posts/pfbid0mwHbjCDuXycNpPd6iofXuCPRdXnqXbkJXWRZaDj4G2sFu9sMUhyYyKHWS59dH8S4l

Prosím dejte si to, přemýšlím o tom každý den, trpím s Ukrajinci a skutečně se bojím, že kvůli naší slabosti se staneme snadnou kořistí imperiálního Ruska vedeného celou mafiánskou strukturou. Mají nekonečný kanonfutr, žije se tam úplně na hovno, mají k dispozici mega zdrojů – pořád je to kus zeměkoule jak svině. Ubránit svobodu a svrchovanost nás a Evropy je úloha naší generace. Nechci tady proruskou vládu, víme moc dobře jaký to bylo. Nechci exodus chytrých a aktivních lidí. Nikomu se nepovede obecně lépe. Bude jen pár vyvolených kolaborantů. A zdýlej to neš to zmašou!

Rusko posílá na Ukrajinu bojovat celé čety vojáků nakažených virem HIV, hepatitidou i tuberkulózou, uvádějí ukrajinští experti. Jednotky těchto bojovníků mají mířit zejména na klíčovou pokrovskou frontu.
🔵 V ruské armádě kvůli invazi skokově stoupl zejména počet nakažených HIV. Tato nemoc přitom byla v Rusku vážným problémem už před válkou, teď se ale zvětšuje. Nakažení vojáci jsou navíc hrozbou i pro Ukrajince.

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/nikdo-je-neplanuje-lecit-rusko-posila-na-frontu-vojaky-s-hiv-ci-hepatitidou-365342

Druhou rovinu ohrožení vnímám v Chat Control, to je náš vnitřní nepřítel, tadydlety snahy mít k dispozic vše, co si kdo s kým řekne pěkně na stříbrným podnose je pro mě no-go. Několikrát to neprošlo, ale byrokrati a cenzoři umí být vytrvalci.

https://fightchatcontrol.eu/

Třetí prioritu, co bych po státu chtěl, je smysluplná imigrační politika, kterou si představuji tak, že tu zkrátka máme 400 tis. lidí z UA a máme je tu historicky dlouho a není naší povinností brát kohokoliv ze Sahelu, byť si umím představit, že z těchto zemí umožníme žít u nás sirotkům, dětem s matkou a případně specializovaným profesím, což bude znamenat jednotky případů ročně. A ještě bych to klidně celý podmínil, že v tom procesu budou aktivní hlavně firmy, které se o nově příchozí kompletně postarají a bude jejich odpovědnost po nějakou dobu, že se nám tu neshlukne v jednom místě mrda lidí, kteří nic neumí, jsou úplně někde jinde kulturně a nikdo neví, co s nimi. Řízenou imigraci vnímám jako win win obchod. My se bez specialistů, ale i hrubé pracovní síly neobejdeme, to bychom museli začít víc prcat.

To není nic objevného, ale pro mě je objevné se na to tak dívat v rámci každodennosti. Každý úkol, který mám nebo problém, který chci či musím vyřešit je quest. Rozdíl oproti hře je, že chcípnu jen jednou, nejde save, ani load a dřív jsem si říkal, že grafika je v realitě furt top, ale s mým novým herním kompem a grafikou nových her už to začíná pokulhávat.

Když jsem schopen vidět život jako hru, tak mi všechno jde lépe a baví mě to. Nicméně ne vždy mám chuť si hrát a dost často bych jen zevlil v lese.

Další věc, která mi usnadňuje život, je uvědomění a opět maximalizace aplikace do reality, že všechno, ale opravdu všechno je fyzika a dá se to převést na čísla – matematiku. Jestli něco chci moje děti naučit, tak je to právě tenhle pohled. V RPG hrách bývá často fyzika jednodušší nebo jiná než v realitě a když chci dobře hru hrát, je dobrý vědět jak funguje, jaké má limity a možnosti. Mám kamaráda, který považuje za nejpravděpodobnější, že jsme simulace, která běží na “kompech” vícedimenzionálních entit. Zatím se na to moc nedá udělat experiment, takže pro mě je to třeba stejně pravděpodobný jako víra ve stvoření světa bohem.

Ale to je jedno, věřit si můžeme, čemu chceme, ale kdybych zkusil na chvíli ignorovat fyziku, tak hádám, že do pár minut zdechnu, protože mě přejede auto, spadnu někam, utopím se. Je to zkrátka hnus, dneska tu fyziku a chemii míchají už úplně do všeho!  Sdílejte to než to smažou!

Mám zabanováno a vůbec nesleduji nikoho, kdy by mi pouštěl před oči plochou zemi, komouše, russáky a celou tu paletu iracionality, ve které si mnoho lidí rochní a je to pro ně vlastně obsese. Nicméně kamarádi mi občas pošlou nějakou fakt pumelici, u které se pobavím. Například Aktivace Velkomoravského trojúhelníka (ezo kravina o energii, která se aktivuje, když si x lidí stoupne někam a směřují tok energie kamsi a pak bude všechno růžový).

Ze mě se v tomhle ohledu stal hroznej cynik za ty roky. Zkušenost je taková, že nemá smysl o tom diskutovat, protože se ten bullshit akorát rozpatlá jako hovno po všem na co člověk hrábne. Dostal jsem se do pozice, kdy vím, že máme vědu, která systematicky ověřuje, co je spíše pravda a co spíše pravda není, no a ten, kdo se podle toho spíše neřídí, pravděpodobně dřív umře. A tak je mi těch lidí prostě jen líto, ale vím, že jim nemůžu pomoct a fokusuji energii do těch, kteří tento prostý princip chápou.

Samozřejmě nejsem žádný osvícenec, který se dokáže chovat jen a pouze evidence based způsobem. Dělám hromadu kravin vědomě i nevědomě. Rozdíl je v tom, že se snažím spíše chovat podle fyziky a ne podle vlastní nebo cizí dojmologie. Jsem třeba přesvědčený o tom, že ti, kdo přijmou za fakt, že jediné, co nás skutečně omezuje, jsou fyzikální zákony, tak takový lidé jsou spíše úspěšnější po všech stránkách.

Kamarád Pavel mě poprosil, jestli bych mu nepomohl v diskuzi s názorovým oponentem na Facebooku. Nedělám to, nebaví mě to a je to naprostá ztráta času, ale chtěl jsem mu vyhovět a nakonec jsem si to vzal jako slohové cvičení.

https://www.facebook.com/share/p/1BKWRjwtSm/

Pavle, když tady pán operuje s vlastní zkušeností, tak moje zkušenost je naprosto odlišná. Argumenty pana Honzy jsou směsice dojmů, myšlenek, floskulí a mylných představ. Obecný trend, kdy každá další generace je zkušenější a má víc informací k dispozici je neodiskutovatelná. Důkazem je obecný pokrok lidstva měřitelný například mírou úmrtnosti dětí. Už v antice pracovali tehdejší kmeti s myšlenkou, že kam ten svět spěje, ti mladí dneska neví co by a za nás to tak nebejvalo. Naše generace není nijak výjimečná, aby se u nás ten proces zastavil nebo obrátil. Pocit ohrožení našeho blaha pochází u každého z nás odjinud. Kdyby bylo na mě, tak bych vypustil všechny rybníky, protože mám fóbii z bubáka v bahně. Naštěstí se umím zorientovat v objektivní míře rizika utonutím následkem stažení pod hladinu bubákem a do rybníka občas vlezu. Když bubáci spí a spí, když já se koupu. Každopádně když jeden bere v potaz statistiku a druhý má jako těžiště argumentace vlastní pocity, zkušenosti a podpoří to výběrem zdrojů, které odpovídají jeho vidění světa, je diskuze bezcenná na jakékoliv téma. Mladí lidé, které potkávám já, jsou skvělý, v mnoha ohledech mnohem dál, než jsem byl já v jejich věku, věřím jim – věřím obecně dětem a nechávám jim tu odpovědnost a svobodu, kterou sami chtějí. Je mi líto, že budou muset řešit to, co my jsme pokazili, ale tak tomu je evolučně dáno a naštěstí s tím ty, já a ani pan Honza nic neuděláme. Můžeme se asi jen snažit toho podělat co nejméně. Každopádně tahle důvěra v mládí bude souviset taktéž s viděním sebe sama. Já o sobě vím, že dělám chyby, pochybuji, nebojím se zkoušet dělat věci jinak a právě to pak vede k novým cestám. Naopak někteří mají pocit vlastní výjimečnosti a neopakovatelné jedinečnosti , předurčenosti a bez kritiky a zpětné vazby se stávají mesiáši, kteří chtějí posunout civilizaci zachováním stau quo nebo ještě hůře cestou zpět, lpěním na tradicích, dodržováním zavedených a nikdy neměnitelných pravidel. Nechápou, že bez generačním změn paradigmat vyhyneme. Z výše popsaného nevyplývá, že chci v ČR statisíce lidí z Afriky nebo vypnout ekonomiku totální regulací. Každé z těch témat je tak obsáhlé a komplexní, že není možné o něm nabírat názory z diskuzí na FB. Nebo vlastně je, ale ty názory budou asi dost daleko od reality. Ergo, já se nebudu této diskuze dál účastnit. Pro mě má smysl si vzít knížku, podívat se na statistiky a trendy a z nich vyvodit, co je největší riziko a podle toho pak volím v demokratickém procesu, kterýžto je nejmíň debilní ze všech, co kdy člověk zkusil. Tahle prostá idea je jedna z mála věcí, které nejsem ochotný zpochybňovat, protože zavádět znova co nefungovalo v minulosti a nefunguje nikde ani v současnosti je konina, jak píšeš. Ano, kolem nádraží ve Frankfurtu to je fakt blbý, ale všude kde demokracie nefunguje, je to násobně horší. V rámci demokracie je vždy prostor problém vyřešit. V jiných systémech se problémy jen multiplikují dokud se nezkolabuje. Demokracie je jediný systém, který je reformovatelný. Věřím, že právě mladí tohle ví lépe než ti staří a tak je vlastně svět v pořádku 

Klidně ať si chodí nahej, fetuje, převlíká se za hrancle, dělá marketing jak úplnej buran a trotl. Mě zajímá jen, jestli hlasuje tak, aby z nás nebyla gubernie Ruska. No a to samo u Pitomia nehrozí.

Precizně vypointovaný a famózně reflektující. Dokud bude moct SP v USA vycházet, bude tam svoboda. Kdo si SP zapsal jako trapnou sprosťárnu, zkuste to přehodnotit u tohodle dílu. Jako jo, samozřejmě, je to SP, takže nad tím člověk kroutí vlastně celou dobu hlavou. SP a RD jsou největší kulturní díla lidstva.

Já bych se kvůli tomu v klidu a pokojně přestěhoval kamkoliv. Byl by komoušský stát, ale byli by tam jen komouši. Náckovský, ezo, antivaxer, plochozemci, vsadím se, že by byl i stát sportu a kultů těla, umělecký a celá paleta. Já bych si vybral racionální, humanistický, asertivní a evidence based, digitální a byrokraticky minimalistický. Neřešte jak by se to stalo, je to myšlenkový experiment. V jakém uspořádání by se asi žilo dobře?

https://x.com/Enela96/status/1953542685152715223

Tiny particles floating in our air.

This visualization shows how tiny particles called aerosols move through Earth’s atmosphere from August 1 to September 14, 2024, using NASA’s Goddard Earth Observing System (GEOS) model. These particles, which include sea salt, dust, smoke,… pic.twitter.com/ifLbtSWIFB

— NASA Ames (@NASAAmes) August 26, 2025

Během letního kina jsem dostal dort ze 40 rohlíků a francouzského dresingu. Je to vzpomínka na jednu víkendovou párty před 15 lety, kam jsem přijel jen s pytlem rohlíků, dresingem a pivem.

Dnes pořádáme na Areálu Zdraví letní kino. Akci pořádá Společně VM a je to naše dílčí vyjádření, jaké chceme město. Budu ale teď mluvit za sebe. Já chci město, ve kterém se budu cítit svobodně, abych mohl svobodně chodit a pořádat akce, bavit se s lidmi a řešit u toho co zlepšit a co je třeba udělat, aby město fungovalo. Když bude město fungovat, budou tady mladí chtít bydlet, budeme mít akce, místa, služby, svobodu. Moje úloha ve Společně VM je organizace a příprava akcí, být v obraze, co se děje, co jsme udělali, co chceme udělat a bavit se o tom s lidmi v mém okolí, posbírat zpětnou vazbu a apelovat, ať se toho procesu účastní taky. Skupina lidí ve SVM je mi blízká ne proto, že se na všem shodneme. Je mi blízká proto, že se můžeme bavit spolu otevřeně, nikdo se neuráží a když se něco vyhrotí, tak si to vyříkáme. Dokážeme být velmi neformální (to vyhovuje mně) a přitom se za vystupování kohokoliv z nás nemusím stydět (to možná někdy neplatí o mně – a proto vím, že nepatřím do zastupka ani jiné oficiální funkce). Chápu, že každý jsme jiný, že je výhoda umět si najít a rozdělit práci tak, aby seděla povaze a schopnostem. Nemám rád, když se někdo dívá na město jako na odcizený subjekt. To město jsme my všichni a je to naše odpovědnost. Pojďte se zapojit, pojďte si říct, že chcete něco pro město udělat, aby to vám osobně přineslo dobrý pocit a vyřešil se jeden z milionu problémů, které máme to štěstí řešit. Obecně totiž řešíme náš vyšší a vyšší blahobyt. Nebojujeme o život na frontě, neumíráme hlady a žízní v poušti. Přitom si nikdo z nás nemohl vybrat kdy, kde a komu se narodí. Mohl jsem klidně žít v Súdánu a s akáčkem v ruce od 8 let bojovat proti jinému klanu. Takže díky nevím komu nebo čemu, že jsem kurva lucky guy a vy taky. Pojďte se večer bavit!

https://fb.me/e/5TfJXgiRM