Kladu si neustále otázku, jak je možné, že si do čela zvolíme naprosté ignoranty, narcise, egoisty a hlupáky, když všechny tyto vlastnosti při osobním kontaktu každému vadí. Nevím, hádám, že odpověď bude vězet v naší evoluci, kdy při boji a strachu šoupneme před sebe ty největší velkohubé magory. Jednou za čas shoda všech okolností vysublimuje a máme v čele ministerstva zdravotnictví v USA totálního ňoumu, který nechápe ten nejzákladnější princip vědy. To samé se stalo v Česku na ministerstvu životního prostředí. Instituce, která je tu od toho, abychom si produkcí odpadu nezasvinili všechno kolem sebe, vede člověk, který říká, že nic takového se neděje. Máme latrínu plnou hoven, ta hovna tečou po ulici, dýcháme ten smrad, celá vědecká komunita říká: je potřeba větší díry na sračky nebo produkovat méně sraček nebo produkovat jiné sračky, které nám tolik nebudou vadit a ideálně kombinace všech možností, aby se efekt snižování sraček na Zemi maximalizoval. A my si do výkonného čela této problematiky dosadíme někoho, kdo říká: já bych tu díru zmenšil, ty sračky nejsou naše, tak neserte. Ten systém je špatnej, demokracie musí mít pojistky, aby se do čela nedostal kretén. Nemám tušení, jak by taková pojistka měla vypadat. Akademická sféra také často selhává, když třeba na US univerzitách vybují falešná doktrína ohledně Palestiny, je to tou slonovinovou věží, ve které pak dlí mudrlanti odtržení od reality? Přijde mi, že bychom lepších výsledků jako civilizace dosahovali losováním lídrů z průměru. Pravděpodobnost, že se do čela dostane totální psychouš a narcis je pak cca 2%, zároveň není třeba, aby v čele stál nějakej ultron, postačí vobyčejnej slušnej člověk. Měl by supr plat, doživotní rentu a byl by na vždy vyřazen z dalšího losování. Sortition.
Musel jsem si ulevit po tom, co jsem si vyslechl rozhovor s Danielem Kortusem v DVTV.